1860
Těžební společnost Britania zakoupila v okolí teplicka a mostecka několik důlních měr. Jedna z těchto důlních měr se nacházela mezi obcemi Ervěnice, Hořany a Holešice. Při zápisu na Revírním báňském hejtmanství v Chomutově, dostala tato důlní míra jméno Robert.
1886
V tomto roce bylo na dole Robert byl uveden do provozu první malý parní těžní stroj o výkonu 45 koňských sil, který byl dovezen z Anglie.
1891
* Do povrchových objektů byla zavedena elektrická energie.
* Do strojovny u jámy č.2 byl zabudován druhý těžní stroj, který byl vyroben v ČKD Praha a měl výkon 223 koňských sil.
1893
19.2.1893
Na dolech Mostecké uhelné společnosti v Souši vypukla v období 14. - 19.2.1893 stávka do které v krátké době vstoupilo asi 2500 havířů. Důvodem stávky bylo propuštění havíře, který přijal funkci odborového důvěrníka. Dne 14.2.1893 se na silnici mezi Dolním Jiřetínem a Souší střetli stávkující s eskadronou dragounů, kteří toto shromáždění rozehnali. Do této stávky vstoupil i důl Robert, který také předložil své požadavky vedení dolu. Z několika požadavků byl splněn pouze jeden. Pracovní doba v hlubině byla snížena z dvanácti na deset hodin denně.
1898
Necelé dva kilometry od dolu Robert byla vyhloubena výdušná jáma č.4, zvaná Eliška.
1901
rok 1901
Na důl bylo zakoupeno 5 ks elektrických lokomotiv o rozchodu 900 mm. Tyto lokomotivy pojížděly v podzemí po některých chodbách bývalé lanovky. Do této doby, bylo v podzemí pro tahání vozů 17 koní. Po dodání těchto lokomotiv v dole zůstali pouze tři koně.
1912
18.3.1912
V severočeském revíru vypukla stávka, do které se postupně zapojilo více než 100 dolů a zúčastnilo se jí přes 20 tisíc horníků. Stávkovalo se především za zvýšení mezd a zlepšení sociálních podmínek na dolech. Tato stávka byla centrálně řízena odborovou organizací, která se nazývala Unie horníků a trvala do 4.4.1912. Tuto stávku v severočeském revíru podnítily především stávkové bouře horníků v německém Porůří a v Anglii.
1919
25.- 29.5.1919
Na dole Robert se v tomto období konala stávka. Důvod této stávky se nezachoval. Zřejmě šlo o nespokojenost se zásobováním potravinami. Z tohoto důvodu ve stejném období vznikaly stávky i na okolních dolech.
16.6.1919
Na dole Robert byla zahájena těžba povrchovým způsobem. Souběžně probíhala i těžba hlubinným způsobem. Na pozemku v trojúhelníku mezi obcemi Ervěnice, Holešice a Hořany, spíše blíže k Ervěnicím, se začalo s těžbou zeminy. V těchto místech vybíhala 30ti metrová uhelná sloj, tři až pět metrů pod povrch. Vytěžená zemina se odvážela do místa propadlin po hlubinné těžbě, poblíž dolu Hedvika. Do provozu bylo uvedeno první parní lopatové rýpadlo zn. Menck a Hambrock s obsahem lžíce 2 m3 a dvě parní lokomotivy s vozy zn. Krupp o obsahu 6,3 m3 o rozchodu 900 mm.
1921
20.4.1921
Na dole Robert byl zaveden závodní telefon. Prvních 20 telefonních přístrojů bylo instalováno na různá pracoviště v lomu a do kanceláří. Dva telefonní přístroje byly zavedeny i do hlubiny. Zavedení telefonu si vyžádalo stále se zvětšující dobývací prostor.
1928
13.2.- 5.3.1928
V mosteckém revíru vypukla stávka do které se zapojilo kolem 23 tisíc horníků. V tomto období stávkovalo i osazenstvo z dolu Robert. Důvodem stávky bylo zvýšení mezd a uzavření Kolektivní smlouvy. V během této stávky se v Mostě dne 23.3.1928 konala konference za účasti asi 400 delegátů ze všech mosteckých dolů. Závěry této konference urychlily jednání v Praze, kde se připravovalo řešení mzdových otázek v hornictví. Výsledek této stávky byl kladný, protože stávkující si vynutili zvýšení mezd o 3 - 5% a vyplacení jednorázového
1930
1.1.1930 skrývka
Ze zachovaných údajů a písemností vyplývalo, že se od Nového roku rozdělila povrchová dobývací činnost na lom a skrývku. Skrývka se zabývala těžbou a zakládáním nadložních zemin. Lom zabezpečoval těžbu uhlí povrchově. Jáma nadále prováděla těžbu uhlí hlubinným způsobem. Toto datum lze považovat za založení PÚ-S (skrývka). (Později se jáma a lom sloučil také v jeden úsek.)
1932
24.3. – 19.4.1932
V období 23. března do 20. dubna 1932 se konala v SHR tzv. Velká mostecká stávka. Důl Robert byl v této stávce v období 24. března do 19. dubna 1932. Žádné výhody si havíři nevystávkovali.
* V průběhu roku 1932 podala obec Ervěnice žalobu na čs. stát a důl Robert. Předmětem žaloby bylo, že některé domy v obci vykazují určité narušení vlivem důlní činnosti. Vyšetřováním bylo ale zjištěno, že nepatrné narušení vykazují domy, které patřily doly Robert. Soud však rozhodl, že na náklady dolu se provede přesná nivelace určených bodů v obci. Následným porovnáním se pak zjistí, zda na tuto stížnost lze reagovat. Měření provedla nezávislá měřičská firma ing. Ernst Mülling z Mostu za dozoru zástupce št. kpt. Františka Sixty z vojenské posádky z Mostu, který zastupoval čs. stát.
* Na dole byla vystavěna první strojní sušárna písku pro lokomotivy. Montáž zařízení provedly Falkonovské strojírny. Základem zařízení byl otočný buben o průměru 400 mm a délce 1200 mm. Kapacita sušení písku byla 0,5 m3/hod.
1939
10.5.1939.
Důl Robert byla začleněn do monopolní uhelné společnosti, která měla název"SUDETENDEUTSCHEBERGBAUACTIONENGESSELSCHAFT" Tato společnost se uváděla také pod zkratkou - SUBAG. Společnost byla vytvořena podle německého práva. Jejím cílem byla arizace židovského uhelného majetku a vytvoření závislosti českého uhelného vlastnictví.
1942
23.3.1942
V tento den byl vyvezen poslední důlní vůz zaplněný uhlím, který souvisel s hlubinným dobýváním. Další práce, které souvisely s údržbou hlubinného díla, nesouvisely již s klasickou hlubinnou činností. Hlavní chodby byly využívány pro dopravu uhlí z lomu přes jámu č.1 a 2 na povrch na třídírnu. Dále zůstaly v činnosti chodby, kterými se dopravoval lupek do Ústředních elektráren v Ervěnicích.
1.4.1942
Tohoto dne bylo rozhodnuto o výstavbě Úpravny uhlí v Komořanech. Investorem výstavby byl SUBAG a dodavatelem DBHG Berlin-Chaltenburg.
DBHG = Deutsche Bergwerks-Hüntenbau Gesselschaft m.b.H
1946
3.2.1946
V 10.00 hod. došlo ke slavnostnímu přejmenování dolu Robert na důl Jan Šverma. Tohoto přejmenování se zúčastnila i Marie Švermová. Po skončení oficiální části se hosté a osazenstvo dolu Jan Šverma odebralo do Rudého domu v Ervěnicích, kde se konala slavnostní veselice. Tato událost byla zachycena i v čs. filmovém týdeníku.
1948
2.1.1948 skrývka
Do provozu byla uvedeno skrývkové kolejiště o rozchodu 1435 mm, kterému se říkalo „normálka“ Bylo to jediné kolejiště o tomto rozchodu na skrývce, ostatní kolejiště na dole mělo rozchod 900 mm.
28.11.1948 skrývka a povrch
V 5.15 hod. shořela prozatímní vrátnice a kancelář dozorců na skrývce. K dalšímu požáru v tento den došlo kolem 15té hod. na třídírně uhlí. Oheň vznikl od transmise, která běhala v uhelném mouru. Požár byl včas uhašen.
1949
15.1.1949 lom
Do provozu bylo uvedeno nové lopatové rýpadlo E-7/R-131. Tento typ lopatového rýpadla byl smontován na DJŠ jako první stroj v ČSR.
1.7.1949 skrývka
Skrývka bylo rozdělena na podúseky skrývka I. a skrývka II. a zároveň byla mezi nimi vyhlášena meziúseková soutěž.
1.4.1950 doprava
Vznik nového provozního úseku doprava (PÚ-D). Jeho vedoucím byl jmenován Josef Klepíš. Na PÚ-D byly převedeny všechny lokomotivy a vozový park ze skrývky a lomu.
1.12.1950 údržba
Tohoto dne vznikl nový úsek "dílny DJŠ" (pozdější PÚ-Ú). Jeho vedoucím byl jmenován František Burda. Pod tento úsek byly převedeny dílny, které měly ve své správě úseky lom, skrývka a zakládání i se zaměstnanci.
1951
5.1.1951 skrývka
Do provozu bylo uvedeno nové elektrické lopatové rýpadlo E-7/R-136.
1952
1.3.1952 skrývka
Na PÚ-S se na 3. a 4. skrývkovém řezu vytvořil skluz o objemu cca 500 000 m3 zeminy. Skluz se sunul na odkrytou uhelnou sloj. Tato sloj byla pro svou nízkou výhřevnost určena pro kotle v elektrárnách v Ervěnicích a Komořanech a také pro Stalinovy závody. Zavalení této sloje mohlo vážně ohrozit provoz těchto podniků, protože tato kvalita uhlí se v této době nevyskytovala v okolních dolech. Proto byl sepsán tajný dopis na Státní plánovací komisi, ve kterém bylo urgováno, mimořádné a urychlené dodání nového lopatového rýpadla E-7. Toto rýpadlo mělo vytvořit v tomto skluzu odlehčovací zářez.
8.12.1953 zakládání
Do provozu byl uveden nový zakladač Z-1650/Z-55 a ihned byl zasazen na bylanskou výsypku. Montážní místo Z-55 se nacházelo těsně u železničního přejezdu důlní tratě poblíž hradla Š-9, na silnici mezi obcemi Vršany a Slatenice. Zbylé dřevěné boudy na montážním místě, pak dlouhou dobu sloužily jako útulek pro kolejáře a také jako sklady pro kolejový materiál a různých náhradních dílů.
1954
2.1.1954
Na DJŠ začal trvale ordinovat závodní lékař.
Z montážního místa vyjelo nové kolesové rýpadlo typ K-1000/ K-25 a zahájilo těžbu. Jeho montážní místo se nacházelo poblíž hradla Š-5.
1.4.1954 skrývka
Z montážního místa odtransportovalo do místa těžby nové korečkové rýpadlo D-800/R-3.
1.4.1954 lom
V úpravně uhlí v Komořanech byla zprovozněno "prádlo" a "Pb třídírna". Proto k tomuto datu byla odstavena třídírna na DJŠ.
5.8.1954
Na DJŠ byl definitivně zrušen kolejový provoz po úzkorozchodných kolejištích 900 mm.
30.8.1954 doprava
Veškerá kolejová doprava na DJŠ byla elektrifikována, přestože se stále ještě hojně využívala parní trakce.
1955
8.1.1955 lom
Do provozu bylo uvedeno malé lopatové rýpadlo typ Mb-2/R-392. Zpočátku bylo používáno na douhlování na patě uhelné sloje.
26.5.1955 lom
Do provozu bylo uvedeno nové kolesové rýpadlo K-1000/K-27. Montážní místo tohoto rýpadla bylo poblíž bývalé hlavní čerpací stanice.
14.6.1955
Na DJŠ byl uveden v závodní ordinaci do užívání rentgen.
20.6.1955
Na DJŠ se v období 16.-20. června 1955 konalo povinné rentegenování všech zaměstnanců.
27.6.1955 doprava
DJŠ převzal nové kolejiště důlní dráhy z bylanské na velebudickou výsypku.
29.10.1955 skrývka
Na 1. a 2. skrývkovém řezu byl odzkoušen vojenský rýhovač pro hloubení mělkých zákopů. Zkoušelo se, zda je vhodný pro vyhlubování odvodňovacích struh. Až na drobné připomínky ke konstrukčním úpravám, byl shledán vhodným k těmto pracím. Rýhovač byl zakoupen a delší čas byl využíván k těmto odvodňovacím účelům.
1.11.1955
Na DJŠ byl zaveden úplný nepřetržitý provoz na všech rozhodujících pracovištích. Pro tento nepřetržitý provoz byl vypracován zvláštní graf. Byla to kombinace ranních, odpoledních a nočních osmihodinových směn s ranními a nočními 12ti hod. směnami.
30.11.1955
V tento den byl dopracován investiční úkol týkající se výstavby nových objektů pro DJŠ. Ty měly být situovány přímo za holešickou rozvodnou. Po dalších konzultacích bylo rozhodnuto postavit Nový závod tam, kde stojí dnes.
1957
31.1.1957
Vedení DJŠ se postupně přestěhovalo do nového objektu na Novém závodě. Ostatní potřebné objekty jako byly např. koupelny, šatny a některé dílny, byly provozovány nouzově v důlních podmínkách. Výstavba těchto objektů pokračovala dále na Novém závodě.
2.2.1957
V Chomutově se konalo slavnostní otevření a zahájení provozu v Závodním klubu DJŠ na Náměstí 1.máje.
22.8.1957 skrývka
Do provozu bylo uvedeno nové kolesové rýpadlo K-1000/K-29.
1.12.1957 zakládání
Na stavebním dvoře u Š-3 začala montáž nového zakladače ZD-1800/Z-59.
1958
2.4.1958 zakládání
Z montážního místa u hradla Š-3 vyjel do provozu nový zakladač ZD-1800/Z-59. Zahájil těžbu na 2.výsypkové etáži. Pod tímto zakladačem byly provozovány pluhové výsypky.
1959
16.3.1959 lom
Na montážním místě poblíž staré hlavní čerpací stanice bylo převzato nové kolesové rýpadlo typu K-300/K-34 a vydalo se na transport do uhelné figury.
31.3.1959 údržba
Do užívání byly dány nové šatny a koupelny. (Dnes jsou známy pod názvem "staré koupelny")
1.6.1959
Na DJŠ byl zřízen samostatný útvar hlavního energetika.
15.6.1959 údržba
Do užívání byla po kolaudaci uvedena dílna vulkanizace.
1.7.1959
Na DJŠ na Novém závodě zahájil činnost v závodní ordinaci závodní lékař. Předtím chodili zaměstnanci k lékaři do Ervěnic.
1.8.1959
V Jirkově byl otevřen nový letní stadion. Jako pozvaní hosté se tohoto slavnostního otevření zúčastnili i zástupci z DJŠ. Na budování tohoto letního stadionu, měl DJŠ rozhodující finanční i materiální podíl.
1960
1.7.1960 zakládání
PÚ-Z byl rozdělen administrativně na dva podúseky. PÚ-Z1 velebudická výsypka a PÚ-Z2 vnitřní výsypka.
1962
1.7.1962 skrývka
PÚ-S byl rozdělen na dva podúseky. Vedoucím PÚ-S1 byl Jan Francl a řídil těžbu na rýpadlech K-300/K-34, E-7/ R-136 a E-2,5/R-508. Vedoucím PÚ-S2 byl Miloslav Solnař a jemu podléhali rýpadla K-1000/K-25, D-800/R-3 a zakladač ZD-1800/Z-59. Hlavním vedoucím PÚ-S byl ing. Karel Bouška.
1.8.1962 skrývka
Do provozu byla uvedena sifonárna. Do její výbavy patřilo 31 kyvet o objemu 25 litrů. Kyvety se rozvážely po rýpadlech a zakladačích. Také i na jiná pracoviště s větším počtem zaměstnanců.
1.9.1962 skrývka
Z montážního místa vyjelo nové kolesové rýpadlo K-800/K-41. Začalo transportem na 4. skrývkovém řez. Montážní místo tohoto rýpadla se nacházelo poblíž sociálního zařízení a kanceláří PÚ-S.
1967
11.4.1967 zakládání
Z montážního místa poblíž hradla Š-3 vyjel do provozu nový zakladač typu ZD 2100/Z-73. Zakládání zeminy zahájil na 2. výsypkové etáži.
2.5.1967 zakládání
Z montážního místa vyjelo rekonstruované lopatové rýpadlo typu E-7/
R-149. Rýpadlo bylo zasazeno na ruční výsypku pod 1. výsypkovou etáž.
10.5.1967 skrývka
Z montážního místa vyjelo nové kolesové rýpadlo typu K-800/ K-54. Po krátkém transportu zahájilo těžbu na 2. skrývkovém řezu.
1969
2.1.1969 doprava
Zahájení provozu v pískovně, kdy začalo sušení písku strojním způsobem tj. fluidním hořením. Předtím se písek sušil ručním způsobem tj. v kotli.
1972
15.8.1972 skrývka
Z montážního místa pod hradlem Š-3, zahájilo transport nové kolesové rýpadlo typu KU-300/K-63. Těžbu zahájilo na 6. skrývkovém řezu, který patřil PÚ-L a kterému bylo toto rýpadlo později předáno. Úkolem tohoto rýpadla bylo nahradit těžbu lopatových rýpadel E-7, které vytěžovaly vzniklé hřebeny po D-800/R-3.
Z VČSA na PÚ-S přetransportovalo kolesové rýpadlo K-1000/K-23 a zůstalo stát na demarkaci.
29.12.1972 skrývka
Korečkové rýpadlo D-800/R-3 přetransportovalo z PÚ-S DJŠ na VČSA a zůstalo stát za demarkací.
1973
1.1.1973 skrývka
Na PÚ-S bylo zahájeno provozování nového střediska odvodňování. Jeho vedoucím byl jmenován ing. Zdeněk Zatloukal a mechanikem byl určen Jan Burda. Organizačně toto středisko podléhalo stále PÚ-S.
1.2.1973 zakládání
PÚ-Z převzal lokalitu bývalého dolu Vrbenský, která dostala pojmenování PÚ-Z3. Zakládání zeminy se začalo s lopatovými rýpadly E-2/R-444 a E-2,5/R-494. Zástupcem vedoucího zakládání pro PÚ-Z3 byl jmenován Jiří Frydrych.
1.7.1973
DJŠ převzal do své režie odvodňování dolu. Do 30.6. 1973 financoval toto odvodňování DVIL n.p.
1.12.1973 doprava
Do provozu byla uvedena v prostoru hradla Š-1 rozmrazovací stanice Ta vozů. Toto pracoviště bylo známo pod názvem "tryskáč". Pro ohřev a uvolňování nálepů v Ta vozech, byly používány horké výfukové plyny z letadlového tryskového motoru.
10.12.1973 lom
Na DJŠ proběhlo schvalovací řízení týkající se uvedení do provozu nového kolesového rýpadla typu KU-300S/K-69.
1974
19.2.1974 lom
Do zkušebního provozu bylo zasazeno nové kolesové rýpadlo KU-300S/ K-69 na dobu 28 dnů.
K-54 a poškodil celou její konstrukci.
12.7.1974
Na DVIL n.p. se konalo jednání o další budoucnosti kolejové dopravy na DJŠ. Při toto jednání bylo také mj. dohodnuto, že na DJŠ bude zřízen dopravní dispečink.
1975
1.1.1975 skrývka
Ke středisku odvodnění, které bylo součástí PÚ-S, bylo přičleněno středisko vrtných a trhacích prací z PÚ-L. Tato centralizace souvisela s předběžnou možností vytvoření nového PÚ, který by se zabýval odvodňováním a trhací prací.
1.6.1975 údržba
Po kolaudaci byla uvedena do užívání nová dílna pro opravy pomocné mechanizace (OPP) nazývaná také "housenkárna".
1.7.1975 údržba
Po kolaudaci byly dány do užívání nové koupelny.
1.7.1975
Do provozu byl uveden dopravní dispečink, zatím v ranních 12ti hod. směnách.
1976
1.1.1976 OSP
Na DJŠ vznikl nový provozní úsek "Odvodnění a střelných prací" (PÚ-OSP).
1.4.1976 údržba
Po kolaudaci byla dána do užívaní "rozvodna lom".
1982
2.1.1982 zakládání
Na PÚ-Z2 byl z VČSA převzat a uveden do provozu zakladač typ Z-2000/Z-78. Na DJŠ byl předán z důvodů nedostatku výsypného prostoru v souvislosti s uváděním nových TC2 do provozu.
1983
13.1.1983 TC-2
DJŠ provedl propojení vlečky s tratí ČSD v prostoru bývalého nádraží ve Vrskmani. Vlečka sloužila pro dovoz konstrukčních celků pro výstavbu TC-2. Údržbu a správu této vlečky prováděl PÚ-D.
1.10.1983 lom
Z montážního místa pod hradlem Š-3 vyjelo nové kolesové rýpadlo typu KU-300/K-96.
1984
15.10.1984 TC2
Z montážního místa pod obcí Vrskmaň, vyjelo do provozu kolesové rýpadlo SRs-2000/K-100 a zakladač ZP-6600/Z-93 po připravených transportních trasách do míst zasazení na 1.skrývkový řez.
1987
30.9.1987 skrývka
V 9.50 hod. natěžilo kolesové rýpadlo K-1000/K-23 poslední LH soupravu a zahájilo transport na demontážní místo do předpolí PÚ-S. Poblíž ještě stojící národní školy po bývalé obci Holešice, bylo zřízeno šrotovací místo.
1989
Při státním podniku SHD byla provedena organizační změna v jeho řízení. Jednotlivé podniky se opět vrátily ke způsobu koncernového řízení.Byl zrušen název DVIL v.o.j. a opět zaveden dříve používaný název DVIL k.p.
1990
29.3.1990
Ve velké zasedačce se konala konference ZV FOS DJŠ. Na této konferenci byl projednáván návrh přejmenování dolu Jan Šverma. Tento návrh nebyl schválen. Konference však mj. schválila přejmenování podniku z DVIL k.p. na DÚK k.p. (Doly a úpravny Komořany)
11.4.1990
Na DJŠ se konala od 11.50 do 12.00 hod. výstražná stávka se zastavením práce a houkáním sirén a píšťal. Tuto stávku iniciovaly odbory a konala se na podporu požadavku Občanského fóra z ČKD Polovodiče Praha. Toto OF požadovalo, aby majetek KSČ byl převeden do rukou státu.
6.9.1990
ZV FOS projednával na svém zasedání osamostatnění DÚK k.p. a jeho vytržení ze struktury SHD s.p.
1991
1.1.1991
Záznamem v úředním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem, změnil úředně svůj název DVIL k.p. na DÚK k.p. i když tento název začal používat v průběhu roku 1990.
1992
11.1.1992 skrývka
V 8.20 hod. ukončilo definitivně svou těžební činnost kolesové rýpadlo
K-1000/K-29 a ihned zahájilo transport na demontážní místo.
1993
* U krajského soudu v Ústí nad Labem byla zaregistrována Mostecká uhelná společnost a.s. (MUS a.s.). Tato uhelná společnost začala existovat právně. Fyzicky existovaly zatím Doly a úpravny Komořany (DÚK s.p.). Zatím nebyly vyřešeny majetkové vztahy mezi jednotlivými k.p. ze kterých se měla MUS a.s. sestávat. (viz 1.1.1991)
18.10.1993 lom
Na montážním místě ve Vrskmani bylo převzato DJŠ nové kolesové rýpadlo KU-300/K-107. Po převzetí se připravovalo k transportu do místa zasazení.
30.12.1993
Ve 13.15 hod. ukončilo na III. uhelném řezu svou těžební činnost kolesové rýpadlo K-300/K-35. Dohrabalo Ta soupravu č. 641 a zahájilo transport za kolej na demontážní místo, poblíž střediska kolejářů (na tzv. bouli).
1994
29.4.1994 zakládání
Zakladač Z-1650/Z-55 ukončil definitivně v 15.30 hod. svou těžební činnost na vnější velebudické výsypce.
1995
1.2.1995 PÚ-O
Od tohoto dne změnil PÚ-OSP svůj název na PÚ-O, protože se zabýval pouze odvodňováním předpolí DJŠ.
27.3.1995
Na DJŠ ukončil definitivně svou činnost závodní lékař. Krátký čas, ordinovali na DJŠ ve vymezených dobách, lékaři z jiných dolů.
10.4.1995
Pod dispečinkem DJŠ byla zprovozněna nová autováha.
11.5.1995 zakládání
V 15.30 hod. dojel na PÚ-Z1 poslední vlak se zeminou. Tuto zeminu k E-2,5/R-520 dovezla souprava ellok č. 598. Od tohoto dne na PÚ-Z1 zajížděly pouze pomocné vlaky. Na DJŠ tak skončilo tzv. velké zakládání.
9.8.1995 skrývka
Na noční směně v 01.20 hod. kolesové rýpadlo z lomu Vršany, KU-800/K-84 prorazilo stěnu mezi prvními řezy DJŠ a lomem Vršany. Tím došlo k propojení obou dolů.
13.10.1995 TC2
Na poradě vedoucích PÚ bylo oznámeno, že PÚ-TC2 ukončí k 31.12.1996 svou těžební činnost. Kolesové rýpadlo SRs-2000/K-100 bude na montážním místě pod Vrskmaní sešrotováno a ZP-6600/Z-93 s DPD bude předáno lomu Vršany.
31.10.1995 PÚ-O
K tomuto datu zanikl PÚ-odvodnění, který byl předán soukromé firmě Hydron s.r.o.
31.12.1995 zakládání
Na PÚ-Z1 byla definitivně ukončena jakákoliv báňská činnost. Celý prostor velebudické výsypky se připravoval k předání pro další rekultivační práce.
1996
9.5.1996
Na poradě vedoucích PÚ bylo oznámeno, že na DJŠ vznikne nový provozní úsek, který se bude zabývat opravářskou činností. Tato opravářská činnost měla být zaměřena na opravu pomocných lopatových rýpadel a kolové mechanizace. Přesný název úseku, ani jeho vedoucí, nebyl zatím znám.
1.7.1996 OČ
Na DJŠ byl založen nový PÚ-OČ se sídlem v montážní hale pod Vrskmaní. Jeho vedoucím byl jmenován Tulka Stanislav. Předtím pracoval ve funkci zástupce vedoucího PÚ-TC2. PÚ-OČ se zabýval „opravárenskou činností“ pomocných lopatových hydraulických rýpadel a některých typů nákladních vozidel.
1.8.1996
Řz DJŠ vyhlásil v rámci DJŠ připravovanou organizační změnu, související s předáním ostrahy dolu a její předání soukromé firmě DORA MUS s.r.o. od 1.1.1997.
1997
30.6.1997 TC2
K tomuto dni zanikl PÚ-TC2.
31.10.1997
K tomuto datu byl zrušen PÚ-OČ. Jako opravářské pracoviště pokračovalo ve své činnosti dále, ale pod vedením dílny OPP na PÚ-Ú.
1998
12.12.1998 skrývka
Ve 14.20 hod. ukončilo definitivně těžbu lopatové rýpadlo E-7/R-155. Zůstalo odstaveno v zadní části na 6. skrývkového řezu, kde očekávalo další rozhodnutí týkající se jeho zrušení.
18.12.1998 zakládání
Lopatové rýpadlo E-2,5/R-440 ukončilo definitivně těžbu na PÚ-Z. Odtransportovalo poblíž bývalého montážního místa na PÚ-Z. Bylo rozhodnuto, že bude provedena jeho demontáž a převoz na lom Vršany k jeho dalšímu využití.
21.12.1998 zakládání
V 8.50 hod. definitivně ukončil těžbu na 3. výsypkové etáži zakladač Z-2000/Z-78. Poslední kubíky byly založeny z vlaku č.690. Pak provedl krátký transport ke koncovému hradlu, kde na montážním místě očekával další rozhodnutí o jeho zrušení.
23.12.1998 skrývka
Ve 3.40 hod. ukončilo kolesové rýpadlo K-1000/K-27 definitivně svou těžbu. Po nahrabání posledního vlaku, provedlo transport ke koncovému hradlu Š-21 tam očekávalo další rozhodnutí související s jeho zrušením.
1999
1.1.1999
* Tímto dnem zanikl provozní úsek skrývka, který byl začleněn do provozního úseku lom (PÚ-S založen 1.1.1930).
* Veškerá kolejová pomocná mechanizace z PÚ-L a PÚ-Z byla převedena pod PÚ-doprava.
* Veškerá pásová a kolová mechanizace byla převedena z PÚ-L a PÚ-Z pod PÚ-údržba.
19.1.1999
Rada SOO MUS zamítla návrh ZV OOP DJŠ sloučit všechny odborové organizace do jedné organizace.
20.1.1999
Konalo se mimořádné zasedání Rady SOO MUS s řediteli na kterém byly sděleny informace o neustálém poklesu těžby uhlí vlivem neodbytu. Na tomto zasedání bylo oznámeno, že vlivem tohoto neodbytu bude v MUS, a.s. přistoupeno ke vzniku tzv. profesních závodů (doprava, údržba a výroba), které vyvolají pokles zaměstnanosti.
20.1.1999
V odboru výrobního ředitele MUS, a.s. se konala jedna z porad, která se zabývala vznikem Závodu kolejové dopravy. Na této poradě byl vyhlášen termín vzniku tohoto závodu a to od 1.3.1999.
25.2.1999
Mezi 4. skrývkovým DJŠ a 2. skrývkovým řezem Vršany došlo k dalšímu propojení obou lomů.
31.3.1999 doprava
Na DJŠ byl administrativně zrušen provozní úsek doprava (založen 1.4.1950). Veškerý majetek byl již od 1.4.1999 převeden na Závod kolejové dopravy.
31.3.1999
Na DJŠ bylo zrušeno oddělení měřičství a převedeno na MUS, a.s.
1.4.1999 ZKD
Všech 419 zaměstnanců PÚ-doprava DJŠ bylo převedeno no Závodu kolejové dopravy. Zanikl PÚ-D – vznikl ZKD MUS, a.s.
1.4.1999 údržba
Všech 67 zaměstnanců LH a ellok dílny bylo převedeno na ZKD do úseku oprav železničních kolejových vozidel. Zároveň byl vydán pokyn na přípravu přestěhování těchto dílen do objektů bývalého dolu Obránců míru.
29.4.1999
Řz DJŠ na poradě vedoucích PÚ oznámil, že k 30.6.1999 ukončí svou činnost zakladač
Z-2000/Z-78, kolesové rýpadlo KU-300S/K-69 a lopatové rýpadlo E-7/R-155. Na těchto strojích začne práce související se sešrotováním.
10.5.1999
Ve vedení DJŠ bylo restrukturalizační skupinou v MUS, a.s. oznámeno, že v rámci urychlení tohoto procesu dojde z začlenění DJŠ do závodu Hrabák od 1.7.1999.
17.5.1999
Koordinační skupina MUS a.s. zabývající se restrukturalizací, schválila zásadní změny, vyplývající ze sloučení závodů DJŠ a Hrabák, ale nebyly veřejně vyhlášeny. V hantýrce se tomuto sloučení říkalo „hraboš“.
30.6.1999
Ve 24.00 hod. zanikl důl Jan Šverma (důl Robert - založen 1860). Jeho dobývací prostor Holešice byl převeden pod závod Hrabák jako těžební lokalita.
31.12.2006
Ukončuje Závodní výbor OOP DJŠ svou činnost na lokalitě Šverma a přestěhoval se na lokalitu ČSA
(pro potřeby ZV OOP DJŠ zpracoval Václav Kostelej)
